10.9.2016

Dnešní den začal velmi brzy… Již před 6.h jsme vyráželi ze St Austel a u autobusu jsme pospávali téměř za chůze. Loučení s rodinami bylo velmi emotivní a snad proto proběhlo velmi rychle. Posádka je naloděna a vyrazili jsme.

Naše cesta vedla do Bristolu, kde jsme navštívili poslední turistickou atrakci našeho pobytu v Anglii, muzeum S S Greate Britain. Prošli a prohlédli jsme si celou tuto loď, včetně kajut, podpalubí, strojovny, kuchyně a dalších zajímavých zákoutí. Vše je v ní dobově upravené, takže se lze snadno v představách přenést do doby největší slávy této lodi.  

Bristol je pro nás zajímavý ještě z jednoho, velmi „zásadního“ důvodu… Nákupy!!! Do obchodních center a především Primarku, jsme zamířili pro dárečky domů i nám samým. A užili jsme si to!

Teď už tedy opravdu vyrážíme domů. Dospáváme brzké vstávání i únavu z celého dne. Právě nyní se naloďujeme na trajekt a Anglii pomalu necháváme za sebou. Vlídně nás přivítala a s mnoha vzpomínkami ji opouštíme… Tak tedy zase za rok…  

Další aktualizace času příjezdu

Podle nejnovějších zpráv by autobus ke škole měl dorazit okolo 16:30 hodiny.

Návrat do Čech - aktualizace času příjezdu do ČR a odhad času dojezdu do Prahy

Patnáctiminutová přestávka na Rozvadově začala v cca 14,25 hod. Příjezd výpravy do Prahy lze tedy očekávat rámcově kolem 16,45 - 17,15 hod. Přesnější odhad dojezdového času z Rudné najdete zde asi za +/- 2 hodiny.

Návrat do Čech

Překročili jsme českou hranici. Na Rozvadově máme patnáctiminutovou přestávku, poté vyrazíme do Prahy. Cesta by nám měla trvat přibližně 2 - 2,5 hodiny, aktuálně uvedeme informaci o dojezdu, až projedeme kolem Rudné u Prahy. Těšíme se na vás a na českou večeři…

10.9.2016

Dnes, v časných ranních hodinách, opustili naši cestovatelé hostitelské rodiny a místa, která se jim na několik dnů stala domovem. Vydali se do Bristolu, kde strávili den plný pohodových nákupů, procházek po městě a návštěv zajímavých míst.

(zdroj obr.: http://s0.geograph.org.uk/geophotos/02/47/34/2473459_2a0bd23f.jpg, licence CC BY-SA 2.0)

(zdroj obr.: http://s0.geograph.org.uk/photos/15/09/150906_25b4e502.jpg, licence CC BY-SA 2.0)

Ve večernách hodinách se vypravili směrem ke kanálu La Manche, kde by se po půlnoci měli nalodit na trajekt. Doufejme, že moře bude klidné a nebe plné hvězd.

9.9.2016

A je to tady… Poslední školní den!

Dnes nás čekal závěrečný test, který měl prověřit, jak nás pobyt v Anglii posunul v angličtině… a podle našich učitelů jsme dopadli velmi dobře. Chválili nás za naši pracovitost, snahu konverzovat anglicky, ale i za humor, který nám pomáhal překlenout svízelné situace. Získali jsme certifikát, kterým se doma rádi pochlubíme.

Škola nám tady už skončila, ale naše výletování ještě zdaleka nekončí. Vyrazili jsme do The Lost Gardens of Heligan. Tyto rozlehlé zahrady, které obklopují Heligan House, leží na rozloze přibližně 200 akrů. Proměnlivé počasí se přesně hodilo ke střídání různorodých částí zahrad. Květinové a zeleninové záhony, sad, hned vedle italská zahrada, džungle, pastviny. Velké množství rostlinných druhů, známých i exotických. To vše jsme sledovali a užívali si pestrou paletu jejich barev. Velkou atrakcí pro nás byl provazový můstek nad údolím v džungli, kdy se v mnohých z nás probudila dětská radost…

Ze zahrad jsme zamířili do rodin a čekala nás poslední, tak trochu slavnostní večeře. Loučíme se se St. Austel.  Brzy nad ránem vyrážíme pomalu, ale jistě opět k domovu. Zastavíme se za posledními nákupy v Bristolu a čeká nás noční přejezd trajektem. I když se domů určitě všichni těšíme, loučení je těžké. Bylo nám tu moc dobře a atmosféra, která tu panovala, je nesdělitelná… 

8.9.2016

I přesto, že je zde o hodinu méně, čas neúprosně letí, jsme již za polovinou našeho pobytu. Rodiny se starají nejen o naše spokojená bříška, ale i o další zážitky. Někteří z nás s nimi po večeři vyrážejí do města na obhlídku nebo za nákupy, na pláž. Případně pro nás připravují program v rodinách, například svolají celou širokou rodinu, aby nám uspořádali koncert… Všichni s námi živě konverzují, a tak se naše angličtina stále zdokonaluje. To se potvrdilo i ve výuce, lektoři ve škole nás velmi chválili a ocenili naše znalosti a aktivitu.

Na dnešní výlet nám přálo počasí, i když bylo větrno, svítilo nádherné slunce a dobíjelo nám energii. Mířili jsme do zahrad okolo kostela a zámku St Michael’s Mount, který stojí na žulové skále. Vybudoval jej zhruba před 300 lety řád Benediktinů, neboť se jim na tomto místě zjevil archanděl Michael. Zvláštností St Michael’s Mount je, že k němu vede cesta, která je schůdná pouze při odlivu, za přílivu se sem cestovatelé z břehu dostanou jen lodičkou. My jsme to zvládli (téměř) suchou nohou. Odpoledne jsme si vychutnali, někteří se procházeli monumentálními zahradami s množstvím sukulentů, jiní odpočívali na anglickém trávníku s výhledem na moře.

Závěr dne jsme nemohli zakončit stylověji, dojeli jsme na nejvzdálenější západní místo země Land’s End. Počasí se mezi přejezdem zcela změnilo. Vítr, velká oblačnost a v dáli mlhy jakoby k tomuto místu tak nějak patřily. Neodradilo nás to od procházky místním vřesovištěm na útesu, ze kterého nám vítr připravil krásné výhledy na tříštící se vlny. 

Přesun zpět do St. Austel proběhl v poklidu, těšili jsme se na teplo propůjčeného domova a dobrou večeři, která vždy korunuje zážitky nabitý den.

Naše jazykové dovednosti se stále zlepšují. Nemáme problém komunikovat s dalšími turisty, které potkáváme a vzájemně si rozumíme, což je vizitkou vlastního úsilí. Reprezentujeme zde naši rodinu, školu i naší zemi. A věřte, nemusíte se za nás stydět!

7. 9. 2016

I dnes proběhl již zaběhnutý ranní rituál, kdy si vzájemně sdělujeme zážitky z rodin a především porovnáváme pestrou paletu nabízených večeří. Tak jak se liší kulturní tradice jednotlivých hostitelů, tak je přehlídka jídel velmi rozmanitá, od typicky anglických, přes kontinentální stravu až po americký styl. Rozhodně nikdo z nás nestrádá a ráno se potkáváme s úsměvem.

Každý již zná svou skupinu pro výuku, a proto jsme se hned mohli pustit do dalších lekcí angličtiny.

Když jsme opět nasedali do autobusu, kolem nás se rozprostírala anglická mlha… Není to nejlepší počasí pro výlet, který nás čekal, ale vyrazili jsme. Zamířili jsme ke hradu Tintangel, ke kterému se váže legenda o králi Artušovi, podle které se zde narodil. Cestou jsme projížděli anglickým venkovem a užívali si stále ještě zamlžené, ale krásné výhledy do okolí. Před cílem se mlha pomalu začala rozpouštět a před námi se v slunci objevil Tintagel Castle. Vydali jsme se procházkou travnatým úvozem a vystoupali jsme na útesy, které lemují zdejší mořské břehy a kde se nachází zbytky pevnosti, kterou zde nechal hrabě Richard z Cornwallu postavit. Slunce nás přívětivě zalilo svým světlem a teplem, že jsme vděčně usedli do trávy a vychutnávali dechberoucí výhledy z útesů na moře a okolí. Cítili jsme, že by byla škoda tohle místo ve spěchu opustit kvůli dalšímu programu. Proto jsme se operativně rozhodli zůstat zde a užít si Tintagel naplno.

Jamaica Inn se pro dnešek musí obejít bez nás, navštívíme ho někdy příště. Zamířili jsme k našim rodinám, které na nás již čekaly a odvezly k plným talířům. Dnes nám rozhodně vyhládlo, a tak se zachováním etikety u stolu ve smyslu dojídání nejspíš nebudeme mít problém.

6.9.2016

Ráno jsme se opět sešli u autobusu usměvaví a plni elánu do dalšího dne. Podle živé debaty je jasně vidět, že i v druhých rodinách jsme našli pohodové útočiště. Dvě skupiny se odebraly se svými učiteli na první výukové hodiny, zbylé dvě skupiny našly zázemí pro výuku v clubhouse místního ragbyového klubu. Všichni jsme se odvážně pustili do prvních lekcí, které jsme bez obtíží zvládli.

Posilněni obědem, kterým nás vybavily rodiny, jsme vyrazili do Eden Project. V úžasném parku, který je vytvořen na místě bývalého dolu na kaolín, jsme se přenesli do oblastí mírného pásu, tropů a subtropů a měli jsme tak možnost vidět faunu i flóru z různých koutů světa ve vzájemné symbióze. Je zde k vidění kolem 5000 rostlinných druhů, které se sem dovážely více než 10 let. Procházeli jsme upravenými záhony, terasovitými zahradami a monumentálními skleníky. Příroda celého světa se nám představila v celé své kráse.

Takto okouzleni jsme pokračovali do poněkud méně romantického, ale neméně atraktivního místa, věznice Bodmin Jail. Je to místo velmi tajemné… Průvodci nám velmi zaníceně vyprávěli historické události s místem spjaté. Mohli jsme si vyslechnout několik zajímavých příběhů zločinců, kteří zde byli následně vězněni. Ve sklepních prostorách jsou k vidění ukázky trestných činů i trestů, které se za ně udílely, stejně jako mučící nástroje a donucovací prostředky. Místo jsme opouštěli se smíšenými pocity. Dýchla na nás temná doba minulá. Nebo že by to byl dotek něčeho paranormálního, o čem mluvili průvodci…?

Poměrně unaveni jsme se odevzdali do rukou hostitelských přátel a velice se těšíme na jistě skvělou večeři, která završí další z vydařených dnů.

5.9.2016

Probudili jsme se do typického anglického počasí. Oblačnost, lehké mrholení, ale příjemné teplo. Naše cesty se opět setkaly a vzájemně jsme si sdíleli první zážitky z hostitelských rodin. Shodli jsme se, že o nás všechny bylo velmi dobře postaráno, a tak jsme načerpali novou energii k výletování.

Dnešní den byl opět velmi cestovní. Vyrazili jsme do hrabství Cornwall, do oblasti, která je proslavena výrobou sýru cheddar. Díky silnému provozu na dálnici jsme na místo dorazili kolem poledne. Navštívili jsme nádhernou přírodní jeskyni, Cheddar Gorge Cave, která je s výrobou cheddaru přímo spjatá. Díky svému klimatu (je v ní ideální teplota a vlhkost) zde dlouhodobě sýr zraje.

Svou angličtinu jsme si procvičili i v místním muzeu. Expozice, věnovaná pravěku a životu člověka v té době, vrcholila ve druhé jeskyni, kde jsme si užívali multimediální projekce na jeskynní stěny. 
Následoval výstup na místní rozhlednu, odkud jsme se kochali nádherným výhledem do kraje.

Místo jsme nemohli opustit bez řádných zásob sýru cheddar. Vychutnali jsme si i ochutnávku této dobroty a vezeme domů spoustu dárečků...

Díky rannímu dopravnímu zpoždění jsme museli oželet zastávku v parku Dartmoor a zamířili jsme přímo do St. Austel, kde na nás již čekaly hostitelské rodiny. I zde nás mile přijali a odměnili nás vydatnou večeří a klidným zázemím. 

4.9.2016

Časně nad ránem, kolem 3. hodiny ranní, jsme dorazili do přístavu a nalodili se na trajekt. Někteří z nás začali trochu litovat, že cestu autobusem nevyužili ke spánku a cestou do Doveru spánkový dluh doháněli, kde se dalo.

Bílé útesy byly ještě zahalené do tmy, a tak nás tentokrát nepřivítaly ve své plné kráse. Příjezd do Londýna jsme si však již vychutnávali a těšili se na celodenní výlet.

První zastávkou byla observatoř v Greenwichi, kde nás průvodkyně Zdenka seznámila s historickými událostmi Londýna a otestovala tak naše dějepisné znalosti.

Příjemnou procházkou parkem jsme sešli k nedalekému přístavišti. Lodičkou po Temži jsme pluli vyhlídkovou jízdou do centra. Během procházky městem jsme nevynechali významná místa jako Trafalgar square, Piccadeli Circle, Buckinghamský palác, v jehož zahradách na nás začala znatelně doléhat únava. 

Obdivovali jsme Westminster Abbey a  cestu jsme zakončili výhledem na Big Ben s parlamentem a London Eye.

Zcela znaveni jsme vděčně klesli do sedadel autobusu a nechali se dovézt do okrajové části Londýna, kde jsme již netrpělivě vyhlíželi zástupce hostitelských rodin. Zodpovědně všichni dojeli včas a samotné rozdělení bylo otázkou několika minut. Naše cesty se pro dnešní večer rozdělily, po celodenní únavě na nás čeká teplá večeře a čistá postel, aby se zítra zase setkaly a vyrazíme za dalším poznáním.