I přesto, že je zde o hodinu
méně, čas neúprosně letí, jsme již za polovinou našeho pobytu. Rodiny se
starají nejen o naše spokojená bříška, ale i o další zážitky. Někteří
z nás s nimi po večeři vyrážejí do města na obhlídku nebo za nákupy,
na pláž. Případně pro nás připravují program v rodinách, například svolají
celou širokou rodinu, aby nám uspořádali koncert… Všichni s námi živě
konverzují, a tak se naše angličtina stále zdokonaluje. To se potvrdilo i ve
výuce, lektoři ve škole nás velmi chválili a ocenili naše znalosti a aktivitu.
Na dnešní výlet nám přálo počasí,
i když bylo větrno, svítilo nádherné slunce a dobíjelo nám energii. Mířili jsme
do zahrad okolo kostela a zámku St Michael’s Mount, který stojí na žulové
skále. Vybudoval jej zhruba před 300 lety řád Benediktinů, neboť se jim na
tomto místě zjevil archanděl Michael. Zvláštností St Michael’s Mount je, že
k němu vede cesta, která je schůdná pouze při odlivu, za přílivu se sem
cestovatelé z břehu dostanou jen lodičkou. My jsme to zvládli (téměř)
suchou nohou. Odpoledne jsme si vychutnali, někteří se procházeli
monumentálními zahradami s množstvím sukulentů, jiní odpočívali na
anglickém trávníku s výhledem na moře.
Závěr dne jsme nemohli zakončit
stylověji, dojeli jsme na nejvzdálenější západní místo země Land’s End. Počasí
se mezi přejezdem zcela změnilo. Vítr, velká oblačnost a v dáli mlhy
jakoby k tomuto místu tak nějak patřily. Neodradilo nás to od procházky
místním vřesovištěm na útesu, ze kterého nám vítr připravil krásné výhledy na
tříštící se vlny.
Přesun zpět do St. Austel proběhl
v poklidu, těšili jsme se na teplo propůjčeného domova a dobrou večeři,
která vždy korunuje zážitky nabitý den.
Naše jazykové dovednosti se stále
zlepšují. Nemáme problém komunikovat s dalšími turisty, které
potkáváme a vzájemně si rozumíme, což je vizitkou vlastního úsilí.
Reprezentujeme zde naši rodinu, školu i naší zemi. A věřte, nemusíte se za nás
stydět!